|
|
Kdo byla vaše matka? Kdo jsou vaši strýcové a tety? Pojetí rodinného zázemí a vybraných demografických jevů v díle Jane Austenové v komparaci s rodinou Austenových a historickodemografickým výzkumem pro Anglii přelomu 18. a 19. století
Šimsová, Marie ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá dílem Jane Austenové, které analyzuje z hlediska autorčiny práce s fenoménem rodina, a to jak z literárního, tak z demografického pohledu. Výzkumné otázky se týkají dvou předmětů bádání. Prvním předmětem je rodina jako základní stavební kámen novel Jane Austenové. Snahou práce je analyzovat, do jaké míry rodinné poměry determinují možnosti uplatnění hlavních hrdinů a hrdinek, jakým způsobem z nich hrdinky profitují či z nich naopak chtějí uniknout. Závěry ukazují, že Austenová tuto determinaci uplatnila ve všech studovaných románech. Práce dále zkoumá míru spolupráce a soupeření jednotlivých rodin v románech. V tomto bodě byla zjištěna výrazná rozmanitost mezirodinných vztahů. Za druhé práce mapuje vybrané demografické jevy v rodině Jane Austenové, v jejích novelách a v historickodemografickém výzkumu, který studoval Anglii přelomu 18. a 19. století. Práce se zabývá počtem a složením jednotlivých rodin, jejich původem, společenským postavením, majetkovými poměry a do jisté míry právními vztahy, souvisejícími především s otázkou dědictví a situací vdov. V rámci zkoumání složení domácností jsou uvedeny příklady soužití s nepříbuznými osobami a taktéž případy adopce. Dále jsou analyzovány tři základní demografické ukazatele: natalita, mortalita a sňatečnost, s...
|
|
|
Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků
Michálková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
MICHÁLKOVÁ, Petra. Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků. Praha, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Má práce se zabývá tématem klasicismu v Čechách na dvou konkrétních příkladech zámeckých staveb. V první kapitole do kontextu historických událostí zasazuji pojem klasicismus, který se snažím odlišit od pojmu empír a neoklasicismus. Věnuji se také rozdílnému vývoji v jednotlivých zemích a jak ovlivnili architekturu v českých zemích. V další části se zabývám konkrétními stavbami Kačině u Kutné Hory a Novému zámku v Kostelci nad Orlicí, kde nejprve popíšu šlechtické rody, které sídla vlastnily. Následují myšlenky, které ke stavbě vedly a poté se již plynule přesouvám k architektuře staveb. V závěrech těchto kapitol uvádím, jaký osud stavby potkal a jak vypadá jejich současnost. Poslední kapitolou je srovnání staveb a stavebníků a nejsou opomenuti také stavitelé. Nejprve jsem rozlišila kritéria, podle kterých jsou stavby posuzovány a následně krok po kroku stavby komparovala.
|
|
|
Děti narozené mimo manželství na přelomu 18. a 19. století na panství Škvorec
Kuprová, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Cílem práce je analyzovat vývoj počtu dětí narozených mimo manželství na panství Škvorec v období let 1750-1849. Pomocí excerpce farních matrik byly zjištěny počty dětí narozených mimo manželství, jejich podíl z celkového počtu narozených dětí, jejich rozložení podle místa narození, sezónnost a charakteristiky týkající se jejich rodičů. Vývoj počtu nemanželských dětí na panství je porovnán s vývojem v českých zemích a s vývojem na sousedním panství Kostelec nad Černými lesy. Výsledkem práce je zjištění, že podíl dětí rozených mimo manželství se na panství Škvorec stejně jako na sousedním panství zvýšil již od 20. let 19. století, tedy o dvacet let dříve než tomu bylo v průměru českých zemí, a že tento vzestup byl výraznější a dříve odezněl.
|
|
|
Poutní místa v krajině Moravy
Dušková, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na poutní místa moravského kraje, jejich vznik, kulturní, architektonický a historický význam. Práce se věnuje době největšího rozmachu sakrálních staveb, tedy vrcholnému a pozdnímu baroku, se zaměřením na vybraná významná poutní místa Moravy. Bylo vybráno jedno modelové území -- poutní místo Lutršték, pro které byl za pomocí krajinářských analýz vytvořen návrh obnovy poutního místa a jeho nejbližšího okolí. Tento návrh je vyobrazen v situaci a v perspektivních zobrazeních, tedy v přílohách této práce.
|
host ::
RSS.